Rozvod

Zajímavé je, že moje manželka, se kterou jsem ženatý 6 let, se rozhodla pro rozvod. Detaily, které jsou řekl bych zatím víc než žhavě citlivé, zde psát zatím nebudu. Potřebuju vše nejdřív vydýchat. Osobně jsem zatím ze všeho nejvíce fascinován strategií, kterou zvolila – absolutní nekomunikace, neodpovídání na maily, nebrání telefonů, nereagování. Sice ji na jednu stranu chápu, asi bych se, být na jejím místě, také styděl sám za sebe,… ale na druhou stranu je to pro ni cesta do pekel.

Snažil jsem se proniknout touto bariérou, kontaktovat její rodinu, dokud to ještě šlo, její kamarády a těm, co poslouchali, jsem říkal, že se žene do pekla. A věřil jsem tomu, že někdo na druhé straně zprávu předá. Ale asi ne. Její vlastní otec, můj tchán, vůbec nepochopil o co se snažím – a místo toho, aby to vzal tak, jak to myslím… tak si myslel, že vyhrožuju. (!)

Oni si fakt asi myslí to stejné o čem J. přesvědčila sama sebe. Neboli, ona je dokázala přesvědčit, že její subjektivní pravda je objektivní – a to, že strašně dlouho díky mě „trpěla“, proto jsem já ten největší hajzl na světě a proto, když jim volám, tak to zcela jistě myslím úplně ze všeho nejhůř. A já to fakt, blbec, myslel dobře. Protože, pokud nepřistoupí na dohodu, tak sundám rukavice, přestanu brát ohledy a půjdu do toho tvrdě. Poprvé proti své ženě tvrdě. Nikdy se to zatím nestalo. Není na to zvyklá, nikdy to nezažila. A to jsem fakt nechtěl. Stačilo jen začít mluvit, reagovat.

Tak pokud je to takto, tak jsem dosáhl přesného opaku toho, čeho jsem dosáhnout chtěl. Svou ženu jsem miloval do posledního možného okamžiku. Hodlá spáchat velkou chybu ve svém životě – a ze všeho budu nakonec obviňován já. To je z mého pohledu sice absurdní, ale je to tak… Asi je nutné se s tím smířit, že holt … čiň čertu dobře, peklem se ti odmění…

Detaily až raději po rozvodu.

Podzim

Ujíždím na naprosto skvělé dýňové polévce, která je nesmyslně jednoduchá na přípravu. Zamiloval jsem si ji s červeným kari, která jí dá skvělou chuť, mírnou pálivost a je prostě dokonalá.

Volby pro mě dopadly obrovským zklamáním, stejně jako ty minulé. Lidi jsou tady totálně debilní, úplně stejně jako všude jinde v Evropě. Dejte nám vyšší důchod, slibte regulaci malých podnikatelů přes vyhlášky a EET a máte vyhrány volby. Země idiotů. Bohužel, jinde to není lepší. Všude létají holubi do huby, dokud na to jsou peníze. Problém západních zemí, které se snaží realizovat socialismus je, že jednou dojdou peníze i těm, z jejichž kapsy jsou ty prachy tahány. A tisknout peníze je fajn, dokud lid věří tomu, že ty virtuální číslice mají nějakou hodnotu. Netěším se na to vystřízlivění. Jen mě fascinuje, jak dlouho to jede setrvačností dál. A rodí se další generace lidí, která věří tomu, že to tak půjde dál. A dál. Vystřízlivění bude rozhodně kruté. Teď už aspoň vím, proti komu se obrátí hněv lidu. Proti nemakajícím přistěhovalcům. Stejně jako před skoro sto lety proti židům. A nebo, druhá varianta je – Němci proti Frantíkům, Španělé proti Němcům, Italové severní proti jižním.

Měl jsem dokonce čas přečíst nějakou tu knihu, ale nestálo to za zmínku, samá oddychovka.

Socialismus pod kůží

Fascinující čtení pro mě byl článek na novinkách: https://www.novinky.cz/…/415874-ceny-najmu-rostou-rychleji-…
Pro mě je na tom neuvěřitelná úvaha – zvedají se nájmy (ve velkých městech), tzn. důchodci mají problém…
Dnešní důchodci, kteří pravděpodobně většinu svého produktivního věku a studií věnovali budování socialismu, kdy platilo hlavně kdo nekrade, okrádá rodinu… Pak možná pár let museli reálně makat, platit nějaké daně – a z nějakého důvodu si nekoupili ani byt, ani dům, žijí v nájmu… Tak ti mají problém. Já říkám – nemají problém. Mají se odstěhovat někam, kde jsou nájmy pro ně akceptovatelné.
Neuvěřitelné úvahy většiny obyvatelstva o tom, že má stát povinnost se o ně starat. Přispívat jim. Koneckonců bychom mohli všichni taky přispívat na byt Krampola, ne?
http://www.blesk.cz/…/jiri-krampol-78-skonci-na-ulici-musi-…
Chudák, má jen 15 tisíc důchod a nemůže si dovolit platit nájem na Pařížské.
Tady se směje většina národa, jak je blbej. Ale v jiných případech to národu nedochází.
Neskutečné.

O2 výmrd made in PPF

Jsem několikaletým klientem O2. Platím za neomezený VDSL internet s tarifem asi 505 korun měsíčně. Jak jsem zjistil, tak na webu už se inzeruje 499 korun měsíčně. Jde o minimální diferenci, ale zloději samozřejmě „zapomněli informovat“ stávající zákazníky. Oni totiž zavedli nový tarif – a o tom přece klienty nemusí informovat.

Nový tarif, který se liší od toho, za který platím… jménem. A šestikorunovou diferencí. Tudíž samozřejmě nemusí stávající klienty kontaktovat (protože se nemění jejich tarif – jde o úplně nový tarif). A na ten můžete přejít – a nemusíte. Dát vám vědět o tom, že existuje, logicky nemusí. Humus.

Volal jsem na jejich infolinku, potvrdili mi mou úvahu (že se tarify liší ve jméně), změnili tarif na nový… a… tvářili se, že je vše v pořádku. Má smysl řvát na posledního operátora? Nemá.

Vymyslel to typický manažer – zmrd. Zmrd z ou tů. Respektive,… asi od akcionáře, tipuju, žejo. Šest korun k šesti korunám, u pár desítek tisíc klientů už to hodí nějaký ten manažerský plat…

EUxit

Tak je po svobodném a demokratickém referendu v Británii. Už se o něm pochybuje, Skotové a Londýňané přemýšlí, jak z toho vyklouznout, protože oni to přece nechtěli. Španělé cítí příležitost jak se dostat na Gibraltar,… inu máme tu takový menší problém.

V tomhle okamžiku mám pocit, že ten největší problém je,… vůbec západní civilizace jako taková. Jsme vedeni k tomu, že jsme především individuality. (mimochodem, už se v tomhle beru za „zápaďana“)…

Vše se relativizuje. Zpochybňují se autority…. protože už ani moc autoritami nejsou.

Většinou proto, že jsou to ochlastové, nebo zloději – Juncker a jeho ožralý výstup:

Nemluvě o tom, že blekotá cosi o tom, že premiéři až příliš dají na vůli svých voličů (!) a díky tomu se dostatečně u nich neprojevuje „Evropanství“.

Jeho možná, respektive pravděpodobná účast na aféře luxleaks je vcelku také známá.
https://en.wikipedia.org/wiki/Luxembourg_Leaks

To je jen hlava celé té komedie EU, ze které chtěli Britové vystoupit. My máme samozřejmě také své kašpárky, alkoholiky a zloděje.

Zpět k Brexitu. Nadpoloviční většina hlasujících v UK chtěla vystoupit. Zbytek… ten nerespektuje, co si přeje nadpoloviční většina. Pryč jsou doby, kdy jsme si vážili jeden druhého. Vážili jsme si názoru toho druhého. Třeba jsme s ním i nesouhlasili, ale respektovali jsme ho.

Pohádali jsme se, ale neuráželi se. Kultura současnosti je ale právě o tom, že se hledá všude problém. Hledají se napínavé a hlavně čtené příběhy. Čím víc jsou názory kontroverznější, tím je větší sledovanost, čtenost. Jsme v době jůtůberů,… Pryč jsou doby, kdy něco znamenalo být premiérem, být ministrem, být učitelem, doktorem, policistou. Protože už jim nevěříme. Víme, že jsou to ožralové, zloději…

Jsou zde naopak bráni jako „celebrity“ takovéhle… osoby:

Abych se dostal k nějakému závěru… Mám pocit, že tahle individualizovaná společnost, kdy každý může dělat téměř vše, pokud teda neporušuje úplně jasně zákony – respektive i pak se může chovat jako hovado (viz video), tak směřuje k velkému průšvihu.

Bohužel, jsem stále víc přesvědčený, že to povede k postupnému rozštěpení jednotlivých zemí – což je sice na jednu stranu fajn (už chudákům Slovákům nediktujeme, co mají dělat), ale na druhou stranu – lidi teprve potom zjistí, že vlastně ale potřebují finanční instituce, školy, zdravotnictví,… na stejné úrovni jako „předtím“. Ale možná, možná, že se to v jedné z těch dvou částí podstatně zhorší.

Vůbec se neodvažuju tipovat, čím to skončí. Přijde mi, že stabilnější společností je autoritářský režim Putinovského Ruska – ačkoliv bych v něm žít nechtěl;   tak je nakonec možné, že se v něm lidi budou mít líp, než v rozpadající se Západní Evropě.

Jejíž jednotlivé země se asi budou členit na kantony, kraje, města – Londýňané proti UK, Skotové proti UK, Katalánsko proti zbytku Španělska, sever Itálie proti jihu – oni sice nechtějí válku,… ale nechtějí „doplácet“ na „ty druhé“. Tak budou chtít „vystoupit“, „osamostatnit se“. Aby dali najevo, že „ti druzí“ jsou někdo jiný. Přece je jedno, že kdysi byli v jednom státě. V dnešní době multikulturalismu už nikdo neví nic. Je jeden velký guláš. Lidi doufají v to, že alespoň v menších uskupeních dokážou udržet jednotný názor, jednolitost, pospolitost, méně „doplácet“ na ty „druhé“.

Jak tohle dopadne, to nevím – občanskými válkami? Fragmentace větších zemí na menší aniž by se válčilo (jako Československo)?

Chybí někdo, kdo by jim řekl – ten společný stát, ta země, to je něco, za co stojí bojovat, za co ty daně platit musíme – musíme zůstat spolu, protože jinak,… zahyneme.

Copak se v bohaté a silné EU může stát něco špatného? Copak ji může někdo napadnout,…? Nevím, otázku nechávám bez odpovědi. Já totiž odpověď neznám – spíš si myslím, že právě pak bude stačit… větší sucho, hlad, nezaměstnanost. A hlad a nezaměstnanost, to je materiál pro autoritářský režim – protože někdo zase dá lidem naději. A tak se koloběh uzavře. Někdy.

Jako muslimka žijící v Británii jsem se nikdy nebála. Teď ale mám strach.

Velmi zajímavý článek zde: http://blisty.cz/art/80103.html

Přemýšlím, co s tím dělat, jaký na to mít názor. Je možné na to mít vůbec názor a nebýt následně souzen/odsuzován?

Zajímalo by mě, zda tuto paní napadlo, jak se asi tak cítí koptští křesťané v Egyptě. Jestli ji to vůbec zajímá. Jak se asi tak cítili Jezídové, předtím, než na jejich území vtrhl ISIS. Jestlipak to tuto paní zajímá? To by zase zajímalo mě.

A pak jsem se ptal sám sebe, co s tím dělat, jestli se s tím vůbec něco dělat dá. Zjevně je tu nějaký problém (zatím) majoritní společnosti s muslimským náboženstvím. Je to asi ten hlavní důvod, proč se paní bojí. Možná je to tím, že chodí zahalená od hlavy až k patě a lidé se na ni začínají dívat nedůvěřivě, prohlížejí si ji, jestli jí někde z šátku/zpod oblečení netrčí někde nějaký ten drátek? Nebo pročpak se bojí? Že ji napadnou v metru? Asi ne.

Já se také necítím fajn, když vedle mne ve vagonu stojí chlapík v černém oblečení, kožené bundě, se slunečními brýlemi (v listopadu, ve tmě) a začne si s kamarádem arabem šuškat cosi v arabštině. A pokud k tomu přidáte kufry v přesně té velikosti, aby se do nich vešel kalašnikov… tak to ve mě také nevyvolávalo pocit radosti z toho, že jsem zrovna ve stejném vagonu metra (stalo se mi to minulý týden). Jestlipak to tu paní zajímá, že mě se nic podobného také dříve nestávalo, že bych se bál v České republice nějakého cizince? Předpokládám, že jí je to jedno. Možná není. Nevím.

Jistě, islám je přece mírumilovné náboženství. Možná že je. Stejně jako katolické náboženství. Sebevražedné atentáty ale katolická církev odsuzuje – říká, že sebevrah se do nebe nedostane. Ale muslim, ten jde rovnou do nebe, říkají jim někteří imámové. To, že vykládají korán zřejmě špatně, je vcelku nepodstatné v zemi, kde neumí číst většina obyvatelstva.

Napadá mě – jakpak se asi cítili židé v hitlerovském Německu? Byli nejenom považováni většinovou společností za méněcenné, ale postupně byli utlačování se státním souhlasem. To se nyní rozhodně nestane.

Ale jak zabránit tomu, aby se paní nebála teď, v Británii? Přece Spojené království je vzorem našeho chování. Má mnohaleté zkušenosti s pozitivním multikulturalismem, s přílivem muslimů a jejich pozitivním dopadem na společnost. Říká pan Čulík. Nebo ne?

Možná, kdyby se paní vzdala islámu, přestala nosit hidžáb, tak by byla v pohodě. Je to ale proti její víře. Má se jí zřeknout? Netuším, byť je možné, že by to řešení bylo. Židé před druhou světovou válkou byli také specifičtí. Ony pejzy, jarmulka a plnovous také asi byly jasným znakem, kdo vyznává jaké náboženství. A to židé nepáchali sebevražedné atentáty na většinové obyvatelstvo. Kdyby je páchali… nevím, jaká násobná zvěrstva by na nich byla spáchána nejen v hitlerovském Německu.

Ve Švýcarsku zakázali burky. Možná, že by mohli zakázat výhledově hidžáb, respektive zakázat projevy náboženství na veřejnosti. Ony muslimy přece urážejí Vánoce, že? Někdy kolem roku 2012 se přece řešil stromeček v Bruselu – a že by možná být nemusel, neb uráží muslimy. Tak by mohli muslimové také ustoupit a přestat nosit hidžáby a burky. Možná, že by to paní pomohlo. Ne? Bylo by to řešení?

Bylo by řešení, kdyby se ve většinové společnosti zřekla své víry a přijala tu většinovou? Bylo by to řešení i pro kopty? Pro jezídy? Něco mi říká, že možná ano. A něco mi říká, že jsem velice rád, že většina obyvatel v ČR je ateistická a zatím tu nemáme většinu muslimskou, nebo katolickou, nebo jinou, která by nám vysvětlila, co je to správné, co máme dělat, nosit – nebo si myslet.

Radu pro paní nemám. Možná, ať se odstěhuje do většinové společnosti šiítů. Tam by mohla být šťastná. A bát se jenom toho, kdyby nějaký sunnita přišel vedle ní a rozhodl se vybouchnout jako rachejtle. Ale to je přece součást tamního folkloru. Který paní přinesla (byť asi nechtěně) s sebou.

Middle Earth: Shadow of Mordor, PC (100%)

Tahle počítačová hra, skákačka a sekačka není jenom jednoduchou a prostou hrou skákacího typu Assassin creed bez příběhu, to fakt ne. Obsahuje v sobě prvky arkády a možná, částečně RPG. Asi bych to neoznačil za RPG hru, protože v podstatě máte sice možnost naprosto bez rozmyslu sekat stovky orků, ale to nikam nevede. Neplníte úkoly kde byste se mohli rozhodnout, jak je splníte – to taky ne. Spíš máte na výběr – plnit úkoly a hru dokončit, nebo neplnit a jen tak běhat po světě.

Middle Earth: Shadow of Mordor

Assassin creed to taky úplně není – tady je jednoznačně vidět absolutní zlepšení hlavního hrdiny, který z počátku hry má problém s desítkou orků a v druhé části hry si s desítkou orků poradí levou zadní.

Pokud se rozhodnete plnit jednotlivé hlavní úkoly na mapě, tak v podstatě plníte předskriptované „příběhy“, které v podstatě jde plnit jen v jedné možné sekvenci. Vedlejší úkoly můžete plnit nezávisle – jde hlavně o „záchranu otroků“ – a tam vcelku nezáleží na pořadí, nebo úkoly spojené s vylepšováním meče, nože, nebo luku – a ty opět plnit můžete, ale opět nemusíte – a na jejich pořadí až tak nezáleží.

Grafika hry je super. Ovládání je horší, vyžaduje docela dost velké množství tlačítek na speciální kombinace, ale nakonec se to zvládnout dá. O grafice ta hra ale není – ten příběh je super, dokonce bych i řekl, že příběhově přesně zapadá do světa Pána prstenů a klidně se mohl v tom světě stát.

Velice doporučuji všem hráčům PC her.

Fascinující Britské listy

Britské listy, web provozovaný panem Čulíkem, komentující události v České republice z pohledu migranta/utečence/přesídlence pana Čulíka jsou pro mne poslední dobou zdrojem ohromné zábavy.

Nejen, že autor očerňuje každým svým článkem Česko a Čechy, ale také každou chvíli žebrá o peníze. Je to velice zábavný web. Autor, respektive majitel, v podstatě zveřejňuje jen příspěvky, které nějakým způsobem nebo alespoň jednou větou dehonestují Česko.

V článku Co se stane, když zmizí lidskost, solidarita a soucit? píše autor o tom, jak lidé v Česku nepřemýšlejí a jen tupě opakují názory „Zemana a Chovance“. Tvrdí, že příchozí migranti v podstatě nepáchají vůbec žádné zločiny a zaslouží si veškerou možnou pomoc.

Pan Čulík ignoruje útoky ve Švédsku nožem – eritrejské odmítnuté žadatele o azyl. Ignoruje i to, že valná většina migrantů nemá s sebou žádné doklady, takže vůbec nevíme o koho jde, případně odmítají registraci pomocí otisku prstů – kdyby pan Čulík sledoval rozhovory našich českých novinářů, respektive sluníčkářských etnologů (možná muzikoetnologů… to nevím zase já, v jakém ústavu etnologie pracuje pan Pavlásek), možná by věděl více. Pročpak ti ubozí uprchlíci odmítají podřídit se nařízením našich vlád, respektive EU? To jistě proto, že jde o velice nepříjemnou věc, takové otisky prstů, to musí být hrozné. Oni vám otisknou prsty do nějakého přístroje. Ale fuj. To musí ale bolet… 🙂 Strach je větší než bolest. Proč si běženci pálí konečky prstů. A proč cesta z Röszke nikam nevede

Ne, opravdu nejde o uprchlíky, kterým jde o život, přežití. Argumenty typu – v Irsku mám rodinu, pokud požádám o azyl tady, rodinu nikdy neuvidím… Co to je za hovadinu? Předpokládám, že půjde o stejné argumenty, jaké používá každý druhý migrant – tj. mám rodinu tam v tom městě v Německu a pak si ani nepamatuje kde. Ale to bych vycházel z informací pana Zdechovského, člena evropského parlamentu, viz jeho článek Údajní uprchlíci nebo pouze ekonomičtí migranti. Jenže pan Zdechovský je pro pana Čulíka jen reprezentant „s přízvukem buranského východňára“, viz zde – v článku Tomáš Zdechovský se ztrapňoval v britském rozhlase.

Ale vůbec dehonestace ČR na tomto webu je i nepřímá, nebo podprahová, vyjadřovaná mimochodem. Například v článku Lidskost, solidarita a soucit je v poslední větě drobná zmínka „jak naše společnost zaostává za tou západní…“.

Ne, je pravda, že občas zveřejní články nekritizující ČR, ale pak se Česka nijak nedotýkají. Reportují třeba o Sýrii, nebo občas kritizují i jiné země. Nicméně dost se tam ignorují události mimo ČR, například nedemokratické jednání v Portugalsku, útoky na migranty ve Švédsku, v Německu.

Ale přeci jen jde o web, zaměřující se na události v Česku, takže to je jistě omluvou toho, že v Česku jako jediném není lidskost, solidarita, ani soucit. Velmi zábavný web.

Doporučují průběžně číst. Velmi se pobavíte.

—————————

Update – článek, kde se krásně ztrapňují je zde: http://blisty.cz/art/79713.html
Hlavním sdělením článku je, že M.Zeman používá formulace typu „zdraví mladí muži“ – a Blisty se odkazem na web OSN snaží ukázat, že je to nesmysl, protože ze Sýrie utíká zhruba tolik mužů, jako žen. Ovšem neklikli na toto: http://data.unhcr.org/mediterranean/regional.php
Kde je vidět, že migrantů do Evropy je 65 procent mužů, ani ne 15 procent žen a zbytek děti… Takže ano, zdraví mladí muži, milé Blisty. A tímto článkem jste svou trapnost dohnali ještě dál…