Assa Larsson; Sluneční bouře (85%)Assa Larsson; Sun Storm (85%)

Jde o první román detektivní série, který jsem přečetl o dovolené. Začínal jsem vlastně třetí knihou celé série, ne tímto prvním dílem, tak to bylo pro mne zvláštní se svým způsobem vracet k něčemu, co se pro mne jako čtenáře už vlastně stalo.

Román je napsán vynikajícím způsobem a ohromně vtahuje do děje. Vlastně jde o zjevný úvod k celé sérii, takže je nám představena hlavní hrdinka a také detektivové, kteří se budou zřejmě objevovat i v následujících dílech (které jsem zatím nečetl).

Asi nemůžu jednoznačně hodnotit detektivku, protože v tomto žánru nemám až takový rozhled – přeci jenom jsem četl zatím jenom Milénium a třetí díl této série – ale upřímně se mi to docela líbí. Vždycky jsem byl naivně přesvědčený, že detektivky jsou nuda – víte kdo umřel a tušíte kdo je vrahem a v těch pár stech stránkách jenom ztrácíte čas… 🙂 Tohle byl můj názor na detektivky…

Protože ve sci-fi a fantasy už jsem pročetl docela dost, tak občas zkouším i jiné žánry a asi jsem dělal chybu, detektivky se dají číst taky… 🙂

Nechci tady moc rozebírat detaily knihy, abych toho neprozradil příliš mnoho – ale kniha jako taková se dobře čte, protože má dobře postavený příběh, zápletku a je uvěřitelná. Závěr mne, přiznám se, překvapil. Celou dobu jsem si totiž myslel, že šlo o jednotlivce. Řekl bych, že jde o nadprůměrné čtení, co se lehce čte – ideální kniha na dovolenou. Akorát teda je tam trochu krve, s tím holt musíte počítat. Ale knihu doporučuji. Ačkoliv vypadá tlustě, dočetl jsem ji tuším za dva dny…This book is an introductory book to the detective series and I read this book on holiday. I have started the whole series by reading the third book, not by this book so it was quite strange for me to return to something which for me happened in the past.

The novel is written in great style, draws you into the story. I have to say that I had the feeling it is an introductory novel which presents the main character and the other detectives/policemen, which will be also playing their roles in the next books (which I have not read yet).

It is not an easy task for me to evaluate a detective fiction novel, because I do not have enough experience in this genre. I have read only Milenium and the third book of this series – but I have to admit I like it. I was always convinced that the detective/crime fiction novels are boring – you know who died and you have the feeling or the knowledge who was the killer and therefore you just loose time in the meantime when the police is catching him/her… 🙂 This naive idea was my evaluation of crime novels…

Because in the sci-fi and fantasy I have read quite a lot, I am sometimes trying other genres as well and I have to say I was wrong – I quite like detective novels… 🙂

I do not want to go to the details in order not to spoil too much – but I have to say that the book itself is very good, because it has quite well prepared story – and is believable. I have to say I was surprised by the ending. I was convinced for the whole time, that only an individual did it. So this is really above average reading, easily read – ideal book for holidays. Well there is a blood, you have to be ready for this. But I recommend the book. Although the book looks to be thick, I have finished it in two days…

Asa Larsson: Temná stezka (85%)

Právě jsem dočetl detektivní román Temná stezka. Jak jsem až po zakoupení knihy zjistil, jde zřejmě o třetí díl ze série, kterou jsem teda začal číst právě tím třetím dílem. Nemůžu říct, že bych zaznamenal někde zásadnější obtíže, že bych potřeboval znát děj předchozích dvou dílů, abych chápal proč se postavy chovají zrovna tak, jak se chovají… Předpokládám, že hlavní hrdinkou je Rebecka, takže zřejmě ty předchozí díly se točily kolem ní. Není to ale tak jednoduché. Kniha obsahuje velké množství vedlejších postav, které jsou moc dobře popsané a vykreslené.

Samotný děj neobsahuje nějaké hlubší myšlenky (narozdíl třeba od první knihy scifi série Válka s Chtorr… 🙂 ), ale to myslím není u detektivky zrovna nutné. Postavy se chovají velmi uvěřitelně a styl, který autorka zvolila, se mi moc líbí. Nepoužívá žádná dlouhá souvětí, všechno jsou to jednoduché, krátké věty v ich formě. Je to trochu zvláštní, když autorka skáče z postavy na postavu a pořád používá stejný styl, ale můžu říct, že se mi to moc dobře četlo.

To střídání postav v průběhu děje probíhalo velice hezky, v podstatě automaticky, bez nějakých zádrhelů, autorce jsem věřil, neměl jsem nutkání odbíhat nebo přeskakovat kapitoly, protože autorka se držela děje. A když někde odskočila, byl pro to důvod. Všechno se mi zdálo být bez zásadnějších problémů. Jak já miluju knihy, kde jsou postavy uvěřitelné! A že takových knih zrovna moc není… 🙂

Snad až na jednu jedinou postavu. Ester. Kniha jí dává takové řekl bych nadpřirozené schopnosti, nebo schopnosti vidět do budoucnosti? Na druhou stranu to píše tak zvláštním stylem, že nechává čtenáře udělat si vlastní názor. Takže já bych si třeba klidně mohl myslet, že Ester je trochu praštěná teenagerka, která se narodila matce v blázinci, tudíž ty její vize a představy můžou být jenom důsledkem toho, že to sama asi nebude mít v hlavě úplně v pořádku… A nebo holt má nějaký šestý smysl. Kdo ví? Autorka nám to jednoznačně neříká. 🙂