Opravdová kuráž / True grit (80%)

true_grit_poster

Včera jsem shlédl film Opravdová kuráž. Nemám na něj jednoznačný názor. Na jednu stranu připouštím, že mě pobavil, protože jsem se u něj vícekrát nahlas zasmál,… na druhou stranu děj a příběh samotný byl velice jednoduchý. Trochu mi to připadalo jako film pro malé děti, něco na způsob pohádky. Na druhou stranu tam byla ukázaná docela z blízka jak smrt, tak useknutí několika prstů, tak nevím, jak by to děti zkously. Ale jak se na nás na všechny valí krev ze všech stran, tak možná by to zvládly docela dobře… 🙂

Ve filmu se mi na jednu stranu velice líbily hezky vykreslené postavičky a postavy žijící ve Spojených státech někdy před dvěma sty lety, to se mi moc líbilo. Pošahanost a šílenost těch lidí, kteří žili relativně dlouho mimo civilizaci, případně mimo zákon – tomu bych docela dost věřil – že by tak mohli vypadat.

Na druhou stranu se mi nelíbilo, jak byly všechny postavy vymydlené, čisté, skoro bych řekl vonící čistotou. Snad jen kromě jednoho záběru, kdy byl šerif zabraný kamerou ve špinavých spodcích, to byl typický americký film. Sice je pravda, že jsem viděl i jeden naturalisticky natočený film z Divokého západu, kterému se asi nic nevyrovná (Dead Man), ale od té doby… už žádný film, kde by postavy opravdu vypadaly jakoby cestovaly na koni několik dní bez možnosti stavit se v lázních. 🙂

Pokud hledáte relativně jednoduchý příběh na odreagování, kde zlo je zlo a je potrestáno a dobro je relativní dobro a skoro vše dopadne dobře, tak to je film pro vás. 🙂

Průvodce / Okuribito (100%)

Jednoznačně jeden z nejlepších filmů, co jsem viděl v poslední době. Samozřejmě nejsem objektivní, protože mám rád jak japonskou literaturu, tak jejich filmy,… ale tento film je, myslím, výjimečný.

Konečně jsem viděl film, ve kterém se hlavní postavy chovají uvěřitelně, stávají se jim uvěřitelné věci. Zažívají uvěřitelný příběh. Nereagují nesmyslně, bezdůvodně a nerealisticky. Takže to je jedno veliké plus.

Druhé velké plus filmu je jeho hudební a zvuková stránka. Myslím si, že postsynchrony a sladění s hudbou a zvuky na pozadí muselo zabrat režisérovi spoustu času. A vyplatilo se tedy velice. Málokdy se mi stává, abych si u sledování filmu všiml, jak se mi moc líbí sladění atmosféry s hudbou/zvuky. Zde se mi to stalo minimálně třikrát. Hlavní hudební motiv je zážitek. Dokonce uvažuji o tom, sehnat si soundtrack.

Nemyslím si, že bych se měl moc rozepisovat o ději samotného filmu. Příběh není až tak zásadně složitý, tak bych asi nerad kazil dobrý pocit těm, co se rozhodnou film shlédnout. Ohromně doporučuji!

Upozornění: Film není úplně romantický, není v něm žádná akční scéna a je spíše melancholický. Tak jenom abyste se trefili do nálady. 🙂

Tři dny ke svobodě / The next three days (70%)


Russell Crow hraje hlavní roli v tomto krimi/thrilleru, kdy se v podstatě děj celého filmu dá popsat jednou větou… Manželka spořádaného vysokoškolského učitele je obviněna a odsouzena za vraždu (kterou nespáchala) na doživotí a její manžel naplánuje její útěk z vězení a následný útěk za hranice.

To je vlastně celý námět filmu! Nic nového ani objevného se od tohoto filmu nedá čekat. Ovšem proto nebyl film natočen, aby nám předkládal nějaké náměty k zamyšlení. Docela se mi námět i provedení líbilo, jenom mi to nepřišlo úplně reálné. Vlastně celý film je fajn, dokud nezačne Russell svůj plán realizovat. V tom okamžiku potřebovali scénáristé a režisér trochu více diváka vtáhnout do děje, tak se přidalo několik honiček autem, běhání, výměna šatů,…

Navíc se asi nechce divákům, kteří by měli obdobný nápad, předkládat nic realistického, ani realizovatelného, takže je to vlastně asi i záměrně přitažené za vlasy. Obecně ale film doporučuji jako oddechovku místo sobotního standardního průměrného filmu v televizi. Tohle je mírný nadprůměr. Přiznám se ale, že já bych se na to už podruhé dívat nemusel. Právě proto, že děj se dá popsat v jedné větě. 🙂

Lovec trolů / Trolljegeren (90%)

Velmi zábavný film, natáčený stylem Blair Witch. Perfektním způsobem vtahuje diváka do děje, postupně představuje hlavní postavy, navozuje atmosféru, postavy se chovají realisticky, ohromně zábavně.

Jde o příběh party mladých studentů, kteří vyrážejí natáčet investigativní reportáž o lovci medvědů. Ten jim nechce nejprve vůbec poskytnout žádný rozhovor, než se vlastně ukáže, že nemá s medvědy vůbec nic společného, ale že loví trolly.

Zpočátku nevěřící partička studentů změní názor a po několika výletech společně s lovcem trolů natáčejí jeho honbu za zdivočelým trolem, který vlastně způsobil všechny ty problémy…

Mistrně vystavěný příběh, krásná norská příroda od lesů, neustálého deště, až po hory, sníh, zimu a mráz – putování po celém Norsku dodává filmu atmosféru. Nápad, že trollové vycházejí jen v noci plus dokumentaristický styl natáčení (kamera styl Blair witch), umožnila filmařům zamaskovat spoustu triků, které by asi u statické kamery neprošly. Jak je vidět tak v dnešní době je už možné natočit moc pěkné scifi s relativně malým rozpočtem.

Strážce / Sentinel (60%)

Další film, který je jednoznačně postaven na hereckých výkonech hlavních představitelů, relativní rychlosti a spádu děje, takže se od diváka moc nechce, aby přemýšlel. Michael Douglas a Kiefer Sutherland – bez těchto velkých herců by film nestál vůbec za shlédnutí. Nicméně jako odpočinkový film bych ho s klidem mohl doporučit. Jsem si ale téměř stoprocentně jistý, že pokud bych se na film díval s odstupem tří a více let, vůbec bych si nepamatoval, že jsem tento film už viděl.

Příběhy stárnoucích osobních strážců jsme již viděli. Příběhy, kdy osobní strážce musí zasáhnout, aby ty, co ochraňuje, někdo nezabil, ty tady taky byly. Tady se do toho motá tajná služba a vztah strážce s první dámou. Nic z toho ale nijak diváka neosloví. Celou dobu jsem se nemohl zbavit dojmu, že představitelka první dámy má vztah se strážcem jenom proto, že to má ve scénáři. Ani na minutu jsem neveřil že by mezi těmito dvěma postavami mohlo něco být. Ani vlastně nevím proč.

Film nepřináší nic nového. Všechno jsme již viděli někdy dříve, natočené trochu jinak. Film nedokázala opepřit ani Eva Longoria (ze seriálu Zoufalé manželky), proto relativně nízké hodnocení. Je to takový normální, průměrný film k sobotnímu posezení u televize, brambůrkům a pivu. Do kina bych na to jít nechtěl a film bych si rozhodně na DVD nekoupil…

Hanebný parchanti / Inglourious basterds (85%)

Tento film se těžko nějak charakterizuje, protože nezapadá do žádné škatulky standardních filmů. Není to sci-fi, ačkoliv se tento příběh nikdy nestal,… Možná by se to dalo definovat jako příběh z alternativní reality, těžko říct.

Quentin Tarantino je pojem. Musím říct, že jeho filmy se mi dost líbí, na druhou stranu má dost zvláštní způsob natáčení. Nemá ani v nejmenším problém ukázat ve filmu brutality, smrt. To se moc nevidí, hlavně u amerických filmů je všechno to umírání takové,… očekávané. Moc vás nepřekvapí, když někdo umře. Jste na to tak nějak připravovaní po celý film. V tomto filmu mne smrt minimálně dvakrát překvapila. Nečekal jsem to. Hlavní i vedlejší postavy reagují nepředvídatelně. Alespoň mně to tak připadalo.

Ale to vůbec na kvalitě filmu ani trochu neubírá, právě naopak! Herecké výkony jsou naprosto skvělé. Výběr herců, celý casting úžasný. Proč jsem filmu nedal 100%, když na něj v podstatě pěju samou chválu?

Velmi slabý příběh. Velmi, velmi uboze vystavěná zápletka, velmi jednoduchá. To je ale jediné minus. Opravdu, jeden z nejlepších filmů, co jsem za poslední dobu viděl. Vřele doporučuji, zejména pokud vám nevadí krev. Není jí tam až tak moc, spíše jen překvapí… Skvěle natočený film.

Potomci lidí / Children of men (50%)Children of men (50%)

Doháním ve sledování filmů několikaletý deficit, kdy jsem se na filmy nedíval vůbec, nebo jen velmi sporadicky. Snažím se proto vybírat filmy, které měly pozitivní ohlasy u recenzentů v minulosti, abych se pokud možno vyhnul sledování něčeho, co by mi nedalo vůbec nic a naopak mi to jen vzalo (čas). Tak jsem se tedy dopracoval k filmu Potomci lidí (Children of men), žánr sci-fi.

Film je docela slušně řemeslně zvládnutý, pěkné triky, slušně navozuje atmosféru, ale bohužel jsem se nemohl ani trochu sžít ani s jednou hlavních postav. Navíc mi film nepřipadal moc pravděpodobný. Nějak jsem nepochopil, proč by ilegální imigranti v Anglii měli postávat poblíž tramvajové (vlakové?) tratě, proč by vůbec měli být vpuštěni na území Anglie. Upřímně, kdyby existoval nějaký podobný polovojenský režim, tak přece jedno ze základních pravidel je vůbec něco takového vlastním občanům neukazovat. Neukazovat, jak jednám s ilegálními přistěhovalci. Neukazovat, jak jednám s občany, kteří porušili zákony. Nebo proč by taková civilizace strkala vlastní a cizí lidi do klecí a víceméně je ukazovala všem, když ví, že to způsobuje nevoli (opozici, terorismus nebo co)? Asi proto, že je tato vláda kompletně debilní, zavrženíhodná a zlá. Sice jako jediná není Anglie (díky této vládě) „v chaosu“, ale jinak diváku musíš co nejrychleji pochopit, jaká že to vláda je u moci v Anglii. Jsi totiž mírně retardovaný, tak ti to musíme nějak naservírovat. Záběry, kdy hlavní hrdina jde za svým bratrancem, který snad má být nějaký sběratel umění, nebo jeho zachránce (ze zbytku světa, který je „v chaosu“) s dost velkým postavením,… kde vidíme nejprve sochu Davida a asi o tři minuty později vidíme, kdy má tento bratranec za oknem velké nafouklé růžové prase…? Nevím, jestli se režisér chtěl tímto způsobem nějak umělecky realizovat a zase divákovi něco naznačovat, ale já přesně takovéto nesmysly nemám rád. Postavy mi pak připadají totálně přitažené za vlasy. Milovník umění bude mít ve svém sídle umělecká díla a za okny se bude dívat na růžové prase ve formě balonu, či co to bylo? Eh? Takových nesmyslů je ve filmu mnoho. Film má zřejmě v divákovi vyvolat nějaký pocit. Pocit, to je to hlavní. Zjevně se po divákovi nechce, aby se nad předkládaným dějem příliš zamýšlel. Záběry, kdy hlavního hrdinu a ženu, kterou doprovází, nejprve honí skoro celý film vládní jednotky, policie,… Aby pak těsně před koncem filmu tyto jednotky nechaly volně projít. A to jen proto, že vojáci slyší pláč dítěte, které má asi symbolizovat naději či zázrak nebo co… všechno to ve mně upevnilo názor, že scénárista naprosto netušil, jak film ukončit. Nedokázal jsem se ani na moment ztotožnit s hlavními postavami, a proto na mne závěr filmu působil více než rozpačitým dojmem…

I am trying to cope with my several years deficiency, when I did not watch the films at all, or I watched them very rarely. That is the reason why I try to choose the films, which were reviewed positively in order to avoid watching, if possible, something which would not give me anything and only take something from me (mainly my free time). That is the reason why I have watched the film Children of men, sci-fi. The film is done quite well from the professional point of view, nice effects, nice atmosphere, but unfortunately I was not able to like none of the main characters. And I did not find the film to be a probable one. Somehow I was not able to understand, why illegal immigrants to England should stay near the tram (train) line, why would they be allowed to the UK in the first place. Honestly, if such paramilitary regime existed, I believe that one of the major rules is, not to show such things to the citizens. Not to show, how do I treat the illegal immigrants. Not to show, how do I treat the citizens, which broke the law. Why would such regime put the own people and the immigrants into the cages and more or less displayed them to all, if they would know that it causes the negative reactions (oppozition, terrorism or what the hell it was)? Probably because this government is completely imbecile, outrageous and bad. Although the only country the UK is not (because of this government) „in chaos“ – the audience needs to understand that this goverment is bad. Because the spectator is retarded – therefore these point of view of the writer must be explained to the viewers very straightforward.

The part of the film, when the main character goes to visit his cousin, who should be some crazy art-collector, or some sort of an art-saviour (from the rest of the world, which is „in chaos“) with a high position in the goverment,… we can see in the beginning (when he enters his home) the sculpture of David and in about three minutes later we see, that this cousin has just in front of his window a big inflatable pink pig…? I really do not know, whether the director tried to show some hidden meaning to the viewer in this,… but exactly these nonsenses upset me. I do not believe the characters to be real when they behave stupid/crazy like this. The art-lover would have in his house an art, and just in front of his window there would be an inflatable pig? Eh? Unfortunately, such crazy ideas are in the film everywhere. This film probably should cause only some FEELING in the viewer. The feeling, that is probably the most important. The viewer is not supposed to use his brain. 

For the majority of the film, the main character and a woman he protects, are chased by government army/police,… And just before the film ends, the same troops let them go. The probably reason is, that the troops hear a baby cry, which should probably represent some sort of a hope or a miracle or something… all that convinced me that the writer had absolutely no idea, how to finish the movie. I was not able to identify myself for a single moment with any major character, and therefore this film ending caused for me a very uneasy feeling…