Štěpán Kopřiva: Asfalt (75%)Štěpán Kopřiva: The asphalt (75%)

Knihu Štěpána Kopřivy, Asfalt, jsem otevřel na základě doporučení kamaráda. Je to kniha, kterou jsem upřímně… nečekal. Imaginace tohoto českého autora je snad nekonečná. Samotný nápad, že by se komando pěti nájemných zabijáků dostalo do pekla, které funguje jinak, než jak si myslíme… a rozhodne se, že se vrátí zpátky na zem… Je svým způsobem geniální. Samotná kniha má ohromný spád a pokud vám vyhovují akční knížky se spoustou, ale opravdu spoustou krve, tak se asi budete hodně bavit.

Já se přiznám, že mi to už místy přišlo, že to autor přehání. Tedy hlavně ke konci. Přesto bych si dovolil říct, že román je napsaný zajímavě. Postavy nejsou jednoznačně černé, nebo bílé, jsou nečitelní. Mají své chyby, úchylky a zvláštnůstky. Navíc se o nich s postupem knihy dozvídáme stále více. Vyvíjejí se. Nejsou ustrnulí na místě. Takže co se týká kvality románu jako takového, rozhodně můžu říct, že v porovnání s M. Žambochem, je velmi dobrá.

Po obsahové stránce to vcelku jde v první polovině, v druhé půlce knihy jsem měl ale stále větší dojem, že hlavní postavy začínají být tak trochu nezničitelné a těch neuvěřitelných věcí (co dokázali přežít) začínalo být stále více… Prostě se mi zdálo, že vcelku velmi dobře začínající román upadá do… podprůměrných krváků… ne, té krve je tam tolik, že to snad ani není možné za krvák označit. Prostě ani nevím, za co ten konec označit. Jasně, uznávám, nekončí to typickým happy-endem, nekončí to ani tak jak jsem si myslel, že to skonči – ale přesto ten závěr mi nějak neseděl. Připadalo mi to, jako kdyby byl autor přinucen závěr přepsat. Buď vydavatelem, nebo někým jiným. Nebo že už tu knížku chtěl za každou cenu ukončit a už mu začínaly trochu docházet nápady, kterými tak hýřil na začátku knížky.

Tak autor podle mě zbytečně ke konci upadl do popisů blemtajících vnitřností, rozpadajících se protivníků, nechutných smrtí po tisicích. Nevím, připadalo mi to přehnané, zbytečné až kontraproduktivní. Prostě tím v poslední čtvrtině knihy zničil vcelku akceptovatelný a zábavný krvák – a posunul ho na jinou úroveň (směrem dolů). Vcelku škoda.

Přesto – nadprůměr a obecně – už jenom za ten ústřední nápad knihy mu náleží spousty procent.The book of Štěpán Kopřiva, The asphalt, I have read because of a recommendation of friend of mine. It is a book which I really… did not expect. This czech author imagination is almost without any limits. The major idea itself, the commando of five assassins gets to hell (which works differently than we think)… and they decide to get back to the Earth… is in some way brilliant. The book itself is moving forward very fast and in case you like action books, with really lots of blood in them, you will enjoy this book very much.

I have had several times a feeling that the author is over-doing. Mainly in the end of the book. Still I believe the book is written in an interesting way. The characters are not clearly black or white, they are not simple. They have their flaws, deviations, specifics. And you learn about them during the book more and more. They evolve. They are not stuck in one position. To summarize the novel quality, I have to say that in the comparison with M. Žamboch, its quite good.

The story itself is quite good in the first half of the book, the second half starts deteriorate. The main characters seems more and more indestructible and they are able to survive more and more unbelievable things. The quite good novel beginning was falling down to below-average gory-stories… hell the amount of blood is so huge I even cannot say if this could be labelled as gory-novel. Yes, I admit, the book does not have a typical happy-end, it did not even finished as I had expected – still somehow I did not like the ending. It seemed to me like if the author was forced to rewrite the ending. By the publisher or someone else. Or he just wanted to finish the book and he was running out of his ideas, so brilliant in the book beginning.

Author fell to description of bloody entrails falling out from everyone, dissolving enemies, disgusting deaths in thousands. I do not know, but I did not like it, I considered it to be over-too-much and counterproductive. I believe that the author has just destroyed in the last quarter quite good and acceptable story – and moved it to level below. Just pity.

Still – slightly above average – and just for the main idea he should get lots of percentage points.

Miroslav Žamboch: Líheň (95%)Miroslav Žamboch: Líheň (95%)

Další kniha od Miroslava Žambocha není rozhodně psaná vážně. Řekl bych, že si autor tak trochu dělá ze svých čtenářů šprťouchlata. Ale pokud přistoupíte na jeho hru, tak se budete ohromně bavit.

Jde vlastně o příběh kde je hlavní hrdinkou žena, vysokoškolská asistentka, nebo snad doktorandka na FSTV v Praze, která se náhodou připlete do pouličního přepadení,… a pak už následuje lavina událostí, která ji nese v čase dál a dál… Kolem se děje stále více neuvěřitelných věcí, s ní se začnou také dít neuvěřitelné věci,… a vy se budete stále více bavit.

Výběr jmen hlavních postav je zábavný, jistě za tím je dost skrytých významů. Ale tím se máte koneckonců bavit také.

Knížka podle mého názoru kvalitou vyrovnává, nebo překonává zahraniční literaturu tohoto ražení. Oproti brakové zahraniční literatuře má ale dvě základní plus – děj se odehrává v Praze,… a je to napsáno vcelku inteligentně.

Je zjevné, že knihy mají být poctou Jiřímu Kulhánkovi a jeho Nočnímu klubu. Bohužel, tyhle knížky jsem zatím nečetl, byť je mám v seznamu knih na přečtení… Určitě se k nim ale prokoušu.

Jde o brakovou, zábavnou literaturu. Pokud máte na něco takového chuť,… tak to určitě patří mezi to nejlepší, co kdy bylo napsáno v tomto žánru. Samozřejmě celosvětovou literaturu to ale neovlivní. 🙂Another book written by Miroslav Žamboch is definitely not meant seriously. I would say the author makes jokes of its readers, at least a bit. But if you accept his game, you will enjoy it very much.

The main character of this book is a female, a college assistant, probably PhD. student of a Sport university in Prague,… She becomes a victim of a street robbery by accident… and then the stream of events starts… and carries her in time, and beyond… Around her are happening more and more incredible things, also with her start happening impossible things … and you will have more fun on every page.

The selection of the names of main characters is entertaining, they certainly have hidden meanings. But after all, you should have fun with this as well.

The book in my opinion is coping with, or even overcoming this kind of literature. In comparison to standard pulp literature it has two basic pluses – the story takes place in Prague, … and it is written quite intelligently.

It is obvious that the book is considered as a tribute to Jiří Kulhánek´s Nightclub books. Unfortunately I have not yet read these books, although they are in my list of books „to read“… I’m sure I will get to them eventually.

It is an example of pulp science-fiction, entertaining literature. If you would like to read something entertaining, not hard,… then these books rank among the best ever written pulp fiction books. Of course, the worldwide literature is not going to be affected by these books. 🙂

Robert Fabian: Planeta mezi dvěma slunci (100%)Robert Fabian: Planet between two suns (100%)

Survival román Roberta Fabiana jsem otevřel vyloženě na doporučení, jinak bych asi o něm nevěděl – orientuji se poslední dobou podle obecných žebříčků, hledám knihy co byly dobře hodnoceny, případně rovnou získaly nějakou cenu – Hugo, Nebula, nebo podobně. Román Roberta Fabiana asi takovou cenu nedostane, protože jej nenapsal americký, případně anglický autor, ale autor český, tudíž celosvětově asi docela neznámý.

Román je ale napsaný skvěle. Od prvního momentu knihy jsem se ohromně bavil a příběh jako takový mne získal vpodstatě okamžitě. Po dočtení relativně rozsáhlé knížky jsem si jenom říkal – proč toho není víc? Proč to nemá pokračování asi je jasné, ale dovedu si představit další román z této planety, jiný příběh, jiné vyprávění zasazené do tohoto vesmíru Roberta Fabiana, kde existuje Planeta mezi dvěma slunci.

Nemůžu toho mnoho prozradit o samotném ději, protože pak bych připravil čtenáře o zážitek a překvapení celé knihy…

Volám bravo, bravo pane Fabiane, ať už jste kdokoliv. Prosím pište, získal jste jednoznačně oddaného čtenáře.The survival novel of Robert Fabian was a complete unknown to me and I have read this book just because of recommendation, otherwise I would miss it. I am choosing books to read based on Top 100 sci-fi books or based on Hugo, Nebula awards. The Robert Fabian novel will not get such award, because it was not written by an american or english author, but czech author, thus not known one.

The novel is great. Since the first moment I liked the story and I enjoyed the book very much. After finishing this relatively long book I just told myself, why there is not more? Why this book does not have direct continuation is pretty clear to all who read it, but I can imagine other novel from this planet, or other story, other book set in the world of Robert Fabiana, where there is a Planet between two suns.

I can not say much about the story itself, because then the reader would be disappointed and not surprised from the reading of the book…

Bravo, bravo Mr. Fabian, whoever you are. Please write more books, because just now you have got just one more devoted reader.

Noah Gordon – Poslední žid (70%)

Knihy od Noaha Gordona jsou snad všechny o židech, židovství a jejich hlavní hrdinové jsou židé. Takže asi se dalo (už i podle názvu) těžko pochybovat o tom, kdo asi bude hlavním hrdinou knihy. Je pravda, že jsem zrovna nečekal, že by se hlavní hrdina měl stát lékařem. Přece tento motiv použil už ve své mnohem slavnější trilogii, Ranhojič, Šaman, Lékařka. Tak se rovnou přiznám, že to bylo pro mne docela překvapení.

Příběh je dobře vystavěný hned od začátku, není mezi postavami zmatek, vcelku všechno jasně běží od začátku až do konce knihy. Autor píše velmi přesvědčivě, takže bych mu i věřil, že lidé takto ve středověku žili. Všudypřítomné náboženství, strach. Také láska, nenávist, závist, zbabělství, sebeobětování, chamtivost, zloba. Vlastně všechny ty vlastnosti nebo city smíchal dohromady a uvařil fajn příběh.

Asi bych knihu doporučil někam na dovolenou, jako oddychovka je to vcelku fajn. Nedá se v tom hledat nic hlubšího, protože v tom hlubšího nic není. A protože to napsal Noah Gordon, tak vlastně ještě jedno shrnutí… Kdykoliv je v knize žid, je to víceméně kladná postava. Pokud je to arab, věřící v islám, tak je někdy pozitivní, někdy negativní. Většina křesťanů jsou odporní padouši nebo šedé postavy na pozadí. 🙂

Shrnutí: fajn příběh, nenáročná a pozitivní četba…