Justin Cronin: Přechod (80%)Justin Cronin: The passage (80%)

Velký a dlouhý román Justina Cronina jsem, přiznám se, četl dvakrát. Jednou v rychlosti, přeskakoval jsem nějaké stránky a ačkoliv se mi příběh jako takový líbil, přišlo mi, že je nevyrovnaný. Části, kde bylo spousty akce a kde se toho dělo možná až moc se střídaly s částmi, které se podle mého soudu docela táhly.

Proto jsem se rozhodl knížku si přečíst nakonec ještě jednou a v klidu se zaměřit na celou knihu, včetně jejích pomalejších částí. A upřímně – po druhém přečtení se můj pocit a následné hodnocení knihy nijak nezměnilo. Je to úctyhodně dlouhý, vcelku dost nadprůměrný horror / post-apokalyptické sci-fi. Ovšem, román ani zdaleka není dokonalý.

Některé věci mi tam nesedí. Jsou tam smotané dohromady části, které vypadají jako „science“ s jednoznačným „fiction“, nebo – bohužel, možná by se dalo říct, s křesťanským náboženstvím. Zatím to není až tak znát, ale jsou tam určité náznaky – lidem se dopředu zdá ve snu, co se stane, nebo je ve snu navštíví někdo mrtvý, nebo se odvolávají na boží prozřetelnost, odkazy na Noemovu archu a tak… Naštěstí v této knížce toho není „nadkritické“ množství. Ještě jsem to zkousnul. Ale už toho bylo tolik, že jsem to začal vnímat jako rušivý element.

Knížka nemá jasného hlavního hrdinu, případně to, že autor vás nechá si nějakou postavu oblíbit… a pak ji bez výčitek zlikviduje. Přitom mi připadá, že je to docela škoda. Mnohdy pracně buduje pozadí nějaké postavy, dokáže ji vcelku dobře popsat, vysvětlit její chování,… a pak ji jen tak nechá umřít. Trochu to u mne způsobovalo to, že jsem se asi od půlky knížky už bál se nějak do knihy ponořit, protože jsem pořád čekal, která postava umře jako další.

Jasně, asi je to schizofrenní, líbí se mi, když postavy nejsou nesmrtelní nezničitelní superhrdinové, když jde víc o příběh (například Písně ledu a ohně,…), ale na druhou stranu mám rád, když ty postavy neumírají jenom tak, lusknutím prstů. U tohoto románu je to zase takový druhý extrém, postavy umírají rychle a často.

Zběsilá akce v poslední části knihy (mluvím o té části útěku z Azylu) podle mě není napsaná dobře, nebo není přeložená dobře (to neumím posoudit). Je to natolik rychlé, že nestíháte sledovat co se přesně děje. Navíc je to takové divné. Byl jsem zmatený kde je kdo, proč lezli na konec vlaku, pak zase zpět do lokomotivy, ta část s tím autem a přeskakování mě zmátla natolik, že jsem přestal chápat kdo co a proč dělá… Možná jsem to měl číst se stoprocentním soustředěním, což jsem nemohl, ale… No nic moc. Následná smrt jednoho z putujících byla taky více než dost divná…

Taky rozhodnutí Amy o viru… Každé rozhodnutí, že se dobrovolně vzdám nějaké potenciální výhody, nebo přesněji tu výhodu dokonce zničím, to je zhovadilost nejvyššího kalibru. Něco jako když hlavní postava filmu Titanic hodí na konci filmu diamant do moře. Prostě na mne to působí, jako kdyby někdo na ten příběh zvejšky na…l. Jo, jasně, je to autorovo právo napsat cokoliv – ovšem mne, čtenáře, to naštvalo hodně.

I tak ale platí, že jsem zvědav na druhý díl.Big and long novel The passage of Justin Cronin I read, I admit, twice. Once I read it quite quickly, I have jumped over some pages and although I liked the story, I feel it was not balanced. There were action parts, with maybe too much action, mixed up with very slow parts, for me maybe over-too-slow.

I decided in the end to read the book once again and to focus on all the parts, even the slowest ones. Honestly – my feeling after the second reading about the book did not change. It is very long, quite above average horror / post-apocalyptic sci-fi. But, the novel is definitely not perfect.

I did not like some things. There are mixed parts which look like pure „science“ with parts which are „fiction“, or – unfortunately I would say not only fiction, but christian religious. Maybe these parts were not over-used, but they are definitely there – like people dream about things which happens in future, Amy and the uproar in zoo (unexplained), some characters are visited by dead, Noe arch is mentioned… I would say it not „above critical mass“ amount. I digested it. But these things vere used so many times, I started to dislike it.

The book does not have a clear main character, the author lets you like some character and then… kills it. Even in some cases when it seems unnecessary. In many cases he tries to describe the background of some character, motives,… and lets it die. It has caused for me that I have felt distant with the book, because I was afraid to dive in the book and start liking anyone, as waited who will die as next.

Yes, maybe I am schizophrenic, I like when the characters are not undestructible superheroes, I like story more (e.g. in Songs of ice and fire,…), but on the other hand I do not like when the characters die just like that. And this novel is in the second extreme. The characters die quickly and often.

The action part in the ending of the book (I mean the part describing the escape from Asylum) is not written good, or maybe not translated good (I really do not know). It is so fast, I was not able to follow precisely what is going on. And it is strange. I was confused who is where and why did they try to get to the end of the train, then back to the beginning, then the car, jumping there, I really was not able why and what is doing who. Maybe if I have read it with full concentration, which I did not… Well I did not like it. Then the following death of one of the people in the group was more than strange…

Then the Amy´s decision about the virus… Each decision to give up on potential advantage or even destroying such advantage is the highest stupidity I believe. Something like when the main character of the Titanic movie throws the diamant to the ocean. For me this is like the author is pissing on his readers. Yes, I agree, the author has the right to write anything he wants, but me, as a reader – I do not have to like it.

Still I am quite interested how the story will continue in the next volume.

Příspěvek byl publikován v rubrice Horror, Próza, Sci-fi a jeho autorem je Fornik. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *