John Kennedy Toole: Spolčení hlupců (40%)John Kennedy Toole: A Confederacy of Dunces (40%)

Pokoušel jsem se přečíst tuto knihu už několik let. Vždy jsem začal, přečetl pár stránek, maximálně pár desítek stránek a vždycky jsem ji odložil a nějak nemohl pokračovat. Cítil jsem se trochu provinile, protože znám několik lidí, co věří, že je to dílo génia.

Inu – teď už jsem ji přečetl a tento názor tedy rozhodně nesdílím.

Nesnáším hlavní postavu této knihy. Nevidím na něm nic ani inteligentniho, ani vtipného. Prostě mi nesedí.

Možná jsem kdysi četl knihu, která se této knížce v něčem podobala. Taky jsem ji skoro nedočetl. Autor totiž používá jednu jednoduchou strategii. Tu strategii používá pro celou knihu. Prostě přehání. Každá postava, každý příběh, všechno je přehnané. Díky tomu se dějí divné věci a je o čem psát. Vezmu si lenocha, který je inteligentní, fláká se a nic nedělá? Prostě to přežeňte, udělejte z něj totálního flákače, zneuznaného génia, který absolutně nechce pracovat. A tak vezměte každou postavičku a aplikujte to stejné. Vezměte obvyklou událost, co by se mohla stát a zase přehánějte. Pak to hoďte na papír a vyleze Spolčení hlupců. Tím jsem shrnul děj, obsah knihy i formu.

Někteří se možná dokážou u této knížky bavit. Pravděpodobně budou říkat něco v tom smyslu, že to jenom nechápu, případně nemám nadhled. Nemyslím si to.
Nejsem si vůbec jistý, jestli se to dá číst. Možná kdybych byl neustále pod vlivem alkoholu, nebo byl zhulený.

Chápu, že se tento styl může někomu líbit. Pak si přidejte nějaká ta procenta. Jedno zjištění pro mne osobně – konečně vím, kde vzal M.Viewegh inspiraci a používá ji v každé knížce, co vyprodukuje. Jeho díla jsou děsivá – tohle je alespoň originál, který používá pro svou tvorbu.I have tried to read this book for several years now. I have always started and after a few pages, maybe few dozens of them I always stopped and could not continue. I felt a bit ashamed, because I know some people who believe that this book is a work of genius.

I do not share this opinion.

I hate the main character. I do not see it neither amusing, nor funny. I do not like him.
Maybe I have read similar book once, few years ago – and I did not like it as well. The author uses one simple strategy which I do not like. This strategy is following. Exaggerate. Every character, his or her story is exaggerated. Everything the people in this book do, is exaggerated. Strange situations because of this strategy emerge.
Some people find these situations funny. I do not.

I do not even consider them readable.

I understand that this strategy could be liked by some people, in such case increase yourself the rating by few stars.

One finding for me – I finally know, where M.Viewegh (czech author I hate) found his inspiration and uses it in each and every book he writes. But he is really bad – this is at least original.

Příspěvek byl publikován v rubrice Příběhová, Próza a jeho autorem je Fornik. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *