Robert Fabian: Dies Irae (60%)

Dočetl jsem o Velikonocích knížku, na kterou jsem se velmi dlouho těšil. Nebudu zde prozrazovat nic z jejího obsahu, tedy… pokusím se nic neprozradit.

Kniha splnila na jednu stranu očekávání v ději. Opravdu se stalo to, co jsem čekal, že se stane. Ovšem děj knihy je… psaný jiným stylem. Je rozvláčnější než kterákoliv autorova předchozí kniha. Je tam mnohem méně akce. Mnohem více přemýšlení postav o životě, světě, vesmíru. Je tam víc popisů. Méně záhad. Více podivností.

Mám rád sci-fi, kde nedostanu vysvětlení všeho. Příkladem takové skvělé knihy byla Planeta mezi dvěma slunci. Tam se fakt nevysvětlovalo spousty věcí. Protože holt postavy nevěděly. Ovšem vše se mi zdálo, že se tak mohlo stát. I když čtenář nevěděl proč, nějak se zdálo uvěřitelné, že by to tak mohlo být.

V této knížce se dozvíme hodně věcí a hodně věcí se stane, které jsou,… divné? Nepravděpodobné. Nejsou vysvětlené logicky. Prostě to tak je. Díky tomu se mi nelíbily.

Milý autore… Není nutné vše vysvětlovat. To ne. Ale je nutné, aby se děly věci, které dávají smysl. Zajímalo by mne, jak si jako představuješ, že by děj měl dále pokračovat?

Pokud by měla být kniha v tomto stylu, tak navrhuju, aby se tam objevila nějaká nadpřirozená kočička, co místo party mariňáků, zakousne hlavního zlo-ducha, protože bude mít nadpřirozené schopnosti – a bude zcela imunní vůči jeho zlo-vlastnostem a díky ní budou imunní i všichni mariňáci a tudíž toho zlo-ducha společně zlikvidují. Hurá.

Příspěvek byl publikován v rubrice Próza, Sci-fi, Válečné a jeho autorem je Fornik. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u „Robert Fabian: Dies Irae (60%)

  1. Mnohe Fabianove knihy som hltal po celych odsekoch, tak dobre sa to citalo. So Semper Fi prisiel prvy zlom… no, nie prave zlom, ale utlm. Nadupane pasaze zrazu stracali stavu, iskru, mnohe veci a najme popisy boli prilis rozvlacne, roztahane… Netusim ci autor dostal prikazom splnit nejaku kvotu poctu slov, ale kym v predoslych knihach mala skoro kazda veta svoje miesto a zmysel, tak u tejto by som kludne vypustil tak 20% knihy a nijako by tym neutrpela, prave naopak.
    Malokto si vie predstavit, ako som sa tesil na Dies Irae. Zasiel som dokonca tak daleko, ze (aj ked zijem v Irsku), zariadil som si exemplar osobne podpisany autorom. Dnes to uz tak trochu lutujem, kniha je (pri porovnani s tym co autor zvykol pisat a cim by mohla byt) jednoducho velke sklamanie. Zaciatok ako-tak bezi, ale potom pride nekonecne dlha surrealisticka pasaz o prelete nejakou absurditou a cele je to umelo (az prilis okato a lacno) zakoncene tak, aby citatel chcel kupit dalsie pokracovanie. Uprimne? Ani ma nenapadne. Teda aspon pokial nedostanem do ruk niekolko nezavislych recenzii od tych, co to uz citali a potom sa uvidi.
    Cele mi to pride, ako keby Fabian vycerpal svoj tvorivy potencial v prvych knihach a tu uz len zoskrabava zvysky zo zasobarne svojej fantazie. Podobny osud som uz videl (a pocul) mnohokrat, za vsetky spomeniem jeden – podobne aj posledne albumy od J.M.Jarreho nestoja ani za fajku tabaku (a aky to bol genius, jeho prve albumy pocuvam dodnes znova a znova), tak aj ten stary dobry Fabian zrejme uz umrel. Skoda.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *